Milý Ježíšku...

12/07/2016

...já vím, že to se mnou nemáš jednoduchý a někdy se chovám jako nevděčný fracek, ale věř, že si opravdu vážím těch krásných chvil, ať už ranní kávy nebo když usnu před čtvrtou ranní. Taky když u nás minulý týden poprvé sněžilo.
Za poslední rok se těch krásných věcí přihodilo dost, i když tedy těch špatných o něco víc, ale všechno to má určitě svůj důvod. Pokud ne, tak máš skvělej smyl pro humor.

Tento rok si přeju jen jedno obrovské přání, ale to ty víš. Taky jsem si ale dovolila pár materiálních věcí, bez kterých se můj život naprosto obejde a ani jediná z nich nevylepší jeho kvalitu, takže pokud budeš línej a nic z toho mi nedopřeješ, budu stejně šťastná jako teď, když Ti tento dopis píšu, ale s nadějí, že si z něj inspiraci vezmeš a přimhouříš oči nad mými omyly, Ti jej přikládám.

Tvá Pavlína


ZAVINOVAČKY
Jak tak stárnu. Ehm, pardon, dospívám, začínám přicházet na chuť troše té elegance a nadčasovosti, což tyhle šaty splňují s přehledem, jenže jsem ještě nenašla ty pravé, které by nestály všechny mé spořící prasátka, takže kdybys někde nějaké našel, určitě bych se nezlobila.


BATOH NA TOULKY A STĚHOVÁNÍ
Víš, že po maturitě se chci potulovat světem a stěhovat se do Prahy. No a jelikož nejsem troškař, kabelka mi na takový věci nestačí a opravdu těch 40 litrů na zádech potřebuju. Tenhle batoh je nepromokavej, bytelnej, váží jenom kilo a vleze se do něj jak celý můj šatník i se slonem, tak by dokonce vypadal dobře i jako obrovská taška v mý ruce v každý světový metropoli a stejně by mě podle něj mohli najít až se zatoulám někde v Kavkazu. 

RTĚNKY
Já vím, jsem uchyl. Na rtěnky. Ale jsem. Žádné množství není moc a všechno množství je málo. Ale když mně opravdu sluší. Nebo si to alespoň nalhávám, abych tím mohla ospravedlňovat ten arsenál, který už doma mám. Takže pokud budeš tak moc hodný, podpoř mě v tom rozmaru.


KVĚTY ZLA
Rok vydání 1947. Nejde sehnat, ani v obrázcích na googlu (pardon tedy za ten vodoznak). Jedna z nejvíce fascinujících knih a opravdu bych svou skromnou knihovničku o tento literární skvost se samotným Charlesem na přebalu, velmi ráda obohatila.



AKVAREL A PLÁTNA
Vrhám se zpátky ke své vlastní tvorbě. Umělecké, pokud to takto mohu nazvat. Vyzkoušela jsem už nespočet technik, různých šíleností, ale srdcovou záležitostí se mi stává akvarel. Možná je to ale jen jeden z mých dalších rozmarů, tak toho není ani třeba dbát.

A kdybych byla spratkem ještě větším (pokud to tedy ještě jde) můj seznam by skýtal další stovky knih, kávy z celého světa, hromady oblečení, které si na sebe vezmu stejně jen jednou,... ale čím jsem starší, tím méně po těch věcech prahnu. Mé priority se za poslední roky velmi změnily a i když by mi rtěnka udělala radost, za větší štěstí považuji svou rodinu, jejich zdraví a mé přátele.
Takže od tebe, drahý Ježíšku, si přeju jen to, ať mí blízcí jsou v pořádku, ať se jim konečně začne dařit, protože po těch nehezkých předcházejících letech si to doopravdy zaslouží a ať jim vyjdou jejich nejtajnější přání. 

Okomentovat

Instagram: @mikolasek

© Pavlína Mikolášek.